Dvacátá léta byla dekádou expanze americké automobilky General Motors. V roce
1929 GM získala německou firmu Adam Opel AG, nacházející se Russelsheimu a která
byla jednou z největších v Evropě. Počátkem 30. let firma Opel představila lehký
nákladní automobil nazvaná Blitz (blesk) a 1935 otevřela nejmodernější továrnu
na nákladní automobily na světě v Brandemburgu. Přestože byl Blitz lehké
konstrukce, mohl vést značný náklad. Osvědčený šestiválcový motor z jiného
pobočného závodu GM – Bucku zajišťoval výkon. Užitečné zatížení se po krocích
zvětšovalo z původních 1,75 tuny (1,93 tuny) přes 2,5 tuny (2,76 tuny) až na
konečných 3 tuny (3,31 tun). Typ S byl schopen provozu v terénu. Opel Blitz byl
za války nejrozšířenějším německým třítunovým vozidlem. Podvozek a kabina byly
konstruovány na dvě základní verze, S (4x2) a A (4x4), které se vzhledově
minimálně lišily.
Největší produkce bylo dosaženo u modelu třítunového Open Blitz S s 82356
vyrobenými kusy s 3,6 litrovým motorem mezi dubnem 1937 a začátkem srpna 1944.
Tento spolehlivý automobil si získal u bojových jednotek velkou oblibu.
Jednoduchá, avšak robustní konstrukce ho nadřazovala i nad speciální vojenské
automobily. Třítunový Blitz převyšoval ostatní nákladní automobily díky nízkému
měrnému tlaku na nápravu v důsledku nízké hmotnosti. Vojenské označení vozidla
bylo Lastkraftwagen (Lkw) 3-Tonner Opel-Blitz, Typ 3,6 - 6700 A .
Opel dodával třítunová vozidla pro Wehrmacht v několika standardních verzích.
Blitz byl mimojité používán jako tažné vozidlo pro protiletadlové kanóny FlaK 30
a FlaK 38. Tyto zbraně také mohly střílet přímo z korby tohoto vozidla. U
Deutsche Afrika Korps byla používána speciální verze s kanónem a otevřenou
kabinou řidiče. Vozidla tohoto typu byla požívána jako cisterna (B-Stoffwagen)
pro palivo pro rakety V2. Poslední modely Opelu Blitz byly vybaveny provizorní
kabinou z nedeficitních materiálů (Einheitz Fahrerkabine).
Pro zlepšení zásobování postupujících německých vojsk na východní frontě v
extrémně těžkých terénních podmínkách byla u standardních třítunových vozidel
4x2 nahrazena zadní osa pásovým podvozkem systému Cardan-Lloyd. Pásy pocházely z
lehkého tanku Pz I. Užitečné zatížení bylo redukováno na dvě tuny. Toto
polopásové vozidlo bylo vyráběno do roku 1942 a bylo známo pod názvem Maultier
(mula).
Do konce války všechny závody Opel v Německu vyrobily přes 100.000 vozidel
Blitz. Byly produkovány v mnoha verzích, jako například víceúčelový nákladní
vůz, autobus, radiovůz, ambulance, dělový vůz a velká limuzína pro přepravu
vyšších důstojníků. Opel Blitz byl jedním z hlavních tahounů německé armády na
všech frontách kde se Německo zůčastnilo za druhé světové války bojů. Stal se
standardním nákladním vozidlem střední třídy německé armády za druhé světové
války.
Technická data
Délka: 6105 mm
Šířka: 2265 mm
Výška: 2850 mm
Hmotnost: 5800 kg
Hmotnost přívěsu: 2000 kg
Rozvor: 3600 mm
Světlost: 225 mm
Motor: Opel šestiválec, 3.626 L, 68 hp (51 kW) při 2,800 ot/min
Vrtání/zdvih: 90/95 mm
Kompresní poměr: 6:1
Převodovka: Pět rychlostí vpřed + zpátečka
Brzdy: Hydraulické na všech kolech
Zásoba paliva: 82 L benzínu
Spotřeba: 26 L/100 km
Rychlost: 85 km/h
